Nultý ročník soustředění na Rideře se povedl. Za rok znovu!

Na konci srpna jsme v hale Ridera Sport uspořádali klubové badmintonové soustředění, které jsme od začátku brali tak trochu jako nultý ročník. A už teď víme, že u nultého ročníku nezůstane. Příští rok chceme pokračovat.

Hlavními trenéry byli Luděk Židek a Tereza Švábíková. Do čtvrtka s námi trénovala také Hristomira Popovska a jako asistenti se do práce s jednotlivými skupinami zapojili Vojta Matúš a Lucka Šuhajová. Mrzí nás, že nakonec nemohla přijet Vivien Sándorházi, ale věříme, že se k nám připojí při některé z dalších příležitostí.

Důležitou součástí soustředění byla také práce s našimi mladými trenéry. Luděk s Terezou některé tréninky svěřili Vojtovi a Lucce, aby si mohli vedení skupin vyzkoušet přímo v praxi. Společně je podle potřeby doplňovali a následně s nimi probírali, co se povedlo a co mohou při dalších trénincích ještě zlepšit. Nechceme totiž vychovávat pouze hráče, ale také kvalitní mladé trenéry z vlastního oddílu.

Každá skupina absolvovala dva tréninky denně. Od 15:30 hodin potom navazoval také trénink Terezy s Hristomirou, do něhož se přidávali někteří naši závodní hráči. Byla to pro ně skvělá možnost vyzkoušet si vyšší tempo a trénovat po boku zkušených reprezentantek.

Možnost trénovat přímo na jednom kurtu s Terezou a Hristomirou není samozřejmost a podobná příležitost se nenabízí každý den. Pro naše hráče to byla velká odměna a zkušenost, kterou běžný trénink jednoduše nenahradí. Ti, kteří ji využili, udělali dobře

Na soustředění se potkali hráči různých věkových i výkonnostních kategorií – od těch nejmladších až po hobby hráče. Složení skupin bylo pestré a přesně takové, jaké jsme si pro první ročník představovali.  Všichni k tréninkům přistoupili poctivě, s chutí a s nasazením, které nás opravdu potěšilo. Přesně takovou atmosféru jsme si přáli: společně pracovat, něco se naučit, ale zároveň si celý týden užít jako jeden klub. Taky kdo jen tak potká na tréninku hráče z Mexika nebo z Bulharska jako se to povedlo letos u nás.

Informaci o soustředění jsme letos zveřejnili poměrně pozdě, přesto se na Rideře sešla výborná parta. Věříme, že příští rok se k této vydařené sestavě přidá ještě pár dalších tváří z dospělé skupiny a společný týden bude zase o něco pestřejší.

Všichni účastníci navíc dostali dres, který jim zůstane jako památka na společný týden, spoustu odtrénovaných hodin a skvělou atmosféru na kurtech i mimo ně.

O týden dříve proběhlo na City Campusu Ostravské univerzity také dětské soustředění, které vedly Marie Růžičková a Mia Moravcová. I toto soustředění bylo velmi úspěšné a ukázalo, že chuť trénovat, pracovat na sobě a zlepšovat se nechybí ani našim nejmladším hráčům. Marii a Mie děkujeme za přípravu a skvělé vedení celého dětského týdne.

Pro příští rok proto uvažujeme, že obě akce spojíme do jednoho velkého klubového soustředění. Znamenalo by to více kurtů, více trenérů a samozřejmě také náročnější organizaci, ale především možnost propojit celý oddíl napříč věkem i výkonností. Ti mladší by mohli vidět, jak trénují jejich starší kamarádi, reprezentanti a extraligoví hráči, učit se od nich a získat další motivaci. Starší hráči by pro ně zase mohli být přirozenými vzory. Právě v takovém propojení vidíme velký smysl.

Velké poděkování patří Luďkovi za skvělé vedení a zvládnutí celého soustředění a samozřejmě také Tereze. Ta kvůli soustředění vynechala turnaj a svůj čas i energii věnovala našemu oddílu a našim hráčům. Není to poprvé, kdy pro B.O.CHANCE udělala něco navíc, a opravdu si její obětavosti vážíme.

Poděkovat chceme také Aničce Štarhové, která pro nás po celou dobu připravovala skvělé obědy. Po náročných trénincích byly důležitou součástí každého dne a Anička se o nás postarala výborně.

Děkujeme všem trenérům a asistentům z obou soustředění, všem hráčům, Aničce Štarhové za skvělé obědy a také všem, kteří se podíleli na přípravě a organizaci obou akcí. Letošní soustředění nám potvrdila, že podobné společné týdny mají velký smysl. Už teď se těšíme na příští rok – třeba se všichni potkáme na jednom velkém soustředění, se stejnou chutí trénovat a zase o něco lepší.