Jeden víkend, jeden klub. Od MČR U13 přes mládež až po dvě extraligová dramata

Máme za sebou víkend, během kterého se toho kolem B.O.CHANCE odehrálo tolik, že by byla škoda shrnout ho pouze dvěma výsledky 4:3 v Extralize.

Samozřejmě – dvě vítězství nad Meteorem Praha a Plzní nás těší obrovsky. Jenže tentokrát byl celý víkend mnohem víc než jen o našem extraligovém týmu.

Naši mladí bojovali na Mistrovství České republiky U13 i ve Vendryni, v Ridera Sport jsme uspořádali turnaj pro děti, dvě extraligová utkání a nakonec ještě turnaj hobby hráčů. Do organizace se zapojili naši trenéři, rozhodčí, mladí hráči, rodiče i další členové klubu.

A právě proto tentokrát nezačnu Extraligou.

Kiki dvakrát mezi nejlepší osmičkou na MČR U13

Velkou radost nám udělala Kristýna „Kiki“ Chlopčíková, která reprezentovala B.O.CHANCE na Mistrovství České republiky U13 v Českých Budějovicích.

Kiki se dokázala hned ve dvou disciplínách probojovat až do čtvrtfinále, tedy mezi osm nejlepších v republice.

Na mistrovství republiky se sjede česká špička dané věkové kategorie a dvě čtvrtfinále jsou podle mě opravdu skvělým výsledkem. Kiki se stále posouvá a je pěkné sledovat, že se postupně dokáže prosazovat i mezi nejlepšími hráčkami své věkové kategorie.

Kompletní výsledky MČR U13:
https://www.tournamentsoftware.com/tournament/6998E93A-05FB-4F05-B9BB-D5587D899425

Stříbro a bronzy z Vendryně

Další naši mladí hráči mezitím bojovali na turnaji GPD U17 ve Vendryni.

B.O.CHANCE tam reprezentovali mimo jiné Seung Heon Shin, Matyáš Mišun, Karolína Ulmanová a Ondra Matuš.

Nejvýraznějšího výsledku dosáhl Seung Heon Shin, který prošel dvouhrou až do finále a získal krásné stříbro.

Další medaili přidal ve čtyřhře společně s Matyášem Mišunem, kde naši kluci získali bronz.

Dařilo se také Karolíně Ulmanové, která vybojovala bronz ve dvouhře, další bronz přidala ve čtyřhře a třetí medaili získala společně s Matyášem Mišunem ve smíšené čtyřhře.

Další důležité zápasy a zkušenosti sbíral také Ondra Matuš.

Ne vždy se samozřejmě všechno musí měřit jen medailemi. Pro mě je důležité, že máme stále širší skupinu mladých hráčů, kteří chtějí jezdit na turnaje, bojovat a posouvat se dál.

Kompletní výsledky turnaje ve Vendryni:
https://www.tournamentsoftware.com/tournament/E2567404-5D57-4E02-B0C8-3CF323DE26D3

V Ridera Sport začal víkend už v sobotu ráno

Zatímco část naší mládeže bojovala mimo Ostravu, v Ridera Sport začal náš extraligový víkend už v sobotu dopoledne.

Uspořádali jsme první extraligový turnaj dětí, kterého se zúčastnilo 36 mladých hráčů a hráček. Mezi nimi samozřejmě byla také početná skupina dětí z našeho oddílu.

Hrálo se švýcarským systémem, takže děti měly možnost odehrát více zápasů a celý turnaj nebyl jen o tom, že někdo po první porážce sbalí raketu a jede domů.

V jednotlivých kategoriích zvítězili Daniel Ditrich v U11, Andrij Galatenko v U13, Štěpán Pavelek v U15 a Filip Němec v U15+.

Výsledky extraligového turnaje dětí:
https://www.tournamentsoftware.com/tournament/917fa19d-1dfd-433f-97e8-ab1aa080254a/Matches

Velké poděkování patří Mie a Michalovi za organizaci turnaje a také Báře Bičánové, která přišla pomoci.

Právě z toho mám radost. Že se postupně zapojují i naši mladí hráči a že klub pro ně není jen místo, kam přijdou na svůj trénink nebo zápas.

A potom už začala Extraliga

Před samotným extraligovým víkendem jsme přitom rozhodně nebyli úplně v klidu.

Už dopředu jsme věděli, že nebudeme moci využít Viktora Petroviće, Amauryho Lièvra ani Sebastiana Lassena Nielsena, kteří měli své závazky v dalších evropských ligách.

V Ostravě se naopak měl poprvé představit náš další nováček Christopher Vittoriani.

Zároveň jsme chtěli co nejvíce šetřit Terezu Švábíkovou.

Po velmi náročné sérii turnajů zakončené Czech Open byla únava tak velká, že jsme se rozhodli zrušit její plánovaný turnaj v Peru, přestože tam měla z pohledu losu velmi zajímavou možnost dojít daleko.

Ani volnější týden ale nebyl úplně volný. V pondělí absolvovala zátěžové testy na Olympu a následně ještě pomohla svému švédskému ligovému týmu.

Od začátku jsme proto počítali s tím, že ji v Ostravě využijeme především ve čtyřhře. Proti Meteoru jsme vzhledem ke kvalitě jejich ženského deblu její start považovali za velmi důležitý.

Ve hře byla i možnost nedělního mixu, ale po sobotním výkonu Joela Eipeho s Annou Klausholm jsme nakonec neměli důvod do úspěšné dvojice zasahovat.

A potom přišel pátek.

Christopher se zranil. Co teď?

V pátek dopoledne přišla zpráva z Hellas International.

Christopher Vittoriani se ve finále dvouhry zranil a následně musel odstoupit také ze čtyřhry.

Bylo jasné, že do Ostravy nepřijede.

Začalo rychlé telefonování a zjišťování, jestli by přece jen některý z našich dalších hráčů nedokázal svůj program změnit. Jenže všichni už měli své závazky v jiných evropských ligách a na poslední chvíli to prostě nebylo možné.

Do Ostravy tak v pátek postupně dorazili Pawel Smilowski, Joel Eipe, Tereza Švábíková, Anna Klausholm a Collins Filimon.

Hristomira Popovská přijela až v sobotu po poledni.

A najednou jsme potřebovali dalšího hráče.

Vojta se v pátek dozvěděl, že v sobotu hraje Extraligu

Velkou radost jsem měl z našeho odchovance Vojty Matuše.

Ještě v pátek dopoledne vůbec nepočítal s tím, že by měl druhý den nastoupit v Extralize. Kolem poledne se dozvěděl, že ho potřebujeme.

Takže žádná speciální příprava, žádné několikadenní chystání na extraligový start.

Prostě přišel a hrál.

A přesně tak, jak bych si u našeho odchovance přál – nebojácně, bez zbytečného respektu a s chutí bojovat.

Výsledek jednotlivých zápasů si samozřejmě každý najde, ale pro mě byl možná ještě důležitější způsob, jakým k celé situaci přistoupil.

Měli jsme z jeho výkonu i přístupu opravdu radost.

Právě kvůli podobným okamžikům má smysl pracovat s vlastními hráči.

Poprvé jsme představili také rozhodčí

Ještě jednu věc jsme tentokrát před utkáním udělali jinak.

Poprvé za dobu, co pořádáme Extraligu, jsme při nástupu představili také vrchního a hlavní rozhodčí.

A vlastně jsem si až minulý týden uvědomil, že jsme to dosud nedělali.

Přitom právě rozhodčí jsou naprosto nezbytnou součástí celé soutěže a zaslouží si, aby diváci věděli, kdo utkání řídí.

Takže tohle budeme od této chvíle napravovat a věřím, že se z představování rozhodčích před našimi domácími zápasy stane samozřejmost.

Meteor a badminton, u kterého člověk nevěděl, kam se dívat

V sobotu proti nám stál Meteor Praha, jeden z účastníků loňského Final Four.

A myslím, že kdo přišel do haly, rozhodně nelitoval.

Člověk chvílemi opravdu nevěděl, na který kurt se má dívat.

Na jednom se hrála těsná koncovka, na druhém začínalo další drama a za chvíli se situace úplně otočila.

Byl to krásný extraligový badminton.

Hodně jsme spoléhali na párové disciplíny.

Joel Eipe s Annou Klausholm zvládli smíšenou čtyřhru, Anna následně s Terezou Švábíkovou vybojovala ženský debl a Joel přidal další bod společně s naším nováčkem Pawlem Smilowskim.

Ženská čtyřhra byla sama o sobě velkým dramatem.

Naše holky vedly 2:0, ale soupeřky z Meteoru se odmítly vzdát a dokázaly zápas dotáhnout až do rozhodujícího pátého setu.

Právě tam se podle mě ukázala obrovská vůle po vítězství.

Čtvrtý bod přidal Collins Filimon a mohli jsme slavit první výhru 4:3.

Za nejlepšího hráče našeho týmu jsme po utkání vybrali Joela Eipeho, za Meteor Lucii Krulovou. Oba od nás dostali alespoň malou sladkost.

Ale upřímně – ocenění mohl během víkendu dostat skoro kdokoliv. Výborných výkonů byla celá řada.

Konektor 1, přímý přenos 0

Jedinou velkou kaňkou celého víkendu byl přímý přenos.

Všechno jsme měli připravené, kamera byla na místě – a potom se ukázalo, že je zlomený napájecí konektor.

Taková malá součástka dokáže vyřadit celý stream.

V sobotu jsme se ještě snažili sehnat správný kabel a problém vyřešit, ale nepodařilo se nám to.

A bohužel musím dodat, že přenos jsme nezprovoznili ani v neděli.

Všem, kteří se chtěli dívat z domova, se ještě jednou omlouváme.

Ti, kteří dorazili přímo do haly, ale naštěstí o nic nepřišli.

Sebastian: Dánsko – Brno – Ostrava – kurt

Na nedělní utkání s Plzní jsme se nakonec domluvili se Sebastianem Lassenem Nielsenem.

V sobotu ještě odehrál ligové utkání v Dánsku.

Večerní let už nestihl.

Takže sedl do auta a vyrazil.

Celou noc cestoval z Dánska směrem do České republiky, brzy ráno dorazil do Brna, kde ho kolem šesté hodiny vyzvedl Marek mladší, a pokračovali společně do Ostravy.

Prakticky rovnou z auta šel Sebastian na kurt.

Samozřejmě na něm byla únava vidět.

Ale od něj jsem neslyšel jedinou výmluvu.

Naopak byl po svém zápase pořádně naštvaný sám na sebe, že ho nezvládl tak, jak chtěl.

A právě to podle mě o jeho přístupu vypovídá možná nejvíc.

Mohl říct: celou noc jsem cestoval, udělal jsem maximum.

On chtěl prostě vyhrát.

Za to mu patří velké poděkování.

Neděle začala několika centimetry

Proti Plzni jsme navíc nevstoupili do utkání ideálně.

Hned v úvodní smíšené čtyřhře rozhodovalo několik opravdu těsných autů.

Pár centimetrů na jednu nebo druhou stranu – a první bod nakonec získala Plzeň.

Na Joelovi i Anně už byla samozřejmě znát únava po sobotních těžkých zápasech. Takový víkend je náročný nejen fyzicky, ale i psychicky.

Postupně se utkání dostalo až do stavu 1:3.

Plzeň byla jediný zápas od vítězství.

Jenže právě v takových chvílích se znovu ukázalo něco, co mě na našem týmu těší možná nejvíc.

Nikdo to nevzdal.

Z 1:3 na 4:3

Hristomira Popovská zvládla svou dvouhru proti Raiie Almalalha.

Anna Klausholm s Terezou Švábíkovou následně prakticky nepustily soupeřky do ženské čtyřhry.

Joel Eipe s Pawlem Smilowskim pak vybojovali pětisetovou bitvu v mužském deblu.

A bylo 3:3.

O všem rozhodoval poslední zápas.

Collins Filimon proti Mikolaji Szymanowskému.

A přesně v takových chvílích už nerozhoduje pouze badmintonová kvalita.

Rozhoduje také hlava.

Collins ten tlak zvládl a získal pro nás čtvrtý bod.

Znovu 4:3.

Znovu rozhodnutí až v samotném závěru.

A druhé vítězství během dvou dnů.

Za náš tým jsme tentokrát ocenili právě Collinse Filimona, protože rozhodující utkání za stavu 3:3 psychicky zvládl a dovedl nás k vítězství.

Na straně Plzně dostal malé ocenění Jan Louda za svůj výkon ve dvouhře.

Pawel přišel a hned dvakrát vyhrál

Samostatně musím zmínit také našeho nováčka Pawla Smilowského.

Byl to jeho první extraligový víkend za B.O.CHANCE.

Dvakrát nastoupil do velmi důležité mužské čtyřhry po boku Joela Eipeho.

A dvakrát vyhrál.

V obou případech šlo o body, které byly pro celkový výsledek mimořádně důležité.

Lepší vstup do nového týmu si snad ani nemohl přát.

Dvě výhry ano. Ale určitě je nepřeceňujeme

Když vezmu v úvahu všechny problémy, které jsme od pátečního rána řešili, a zároveň kvalitu našich soupeřů, dopadl celý víkend výsledkově skoro fantasticky.

Meteor Praha i Plzeň hrály v minulém ročníku Final Four.

Oba týmy jsou velmi silné a oba mohou v dalších kolech postavit ještě kvalitnější sestavy.

Stejně tak ale můžeme být silnější i my.

Po prvních dvou kolech se nacházíme na druhém místě tabulky, což je samozřejmě příjemné.

Ale rozhodně bych z toho zatím nedělal žádné velké závěry.

Nevíme, jak vážné bude zranění Christophera Vittorianiho. Nevíme, jaké další zdravotní nebo termínové komplikace potkají nás nebo naše soupeře.

A hlavně si myslím, že tak vyrovnaný a kvalitní ročník Extraligy jsme možná ještě neměli.

Po dvou kolech opravdu nelze říct, kdo nakonec postoupí do finálového turnaje.

A právě proto bude letošní sezona zajímavá.

Prosincový termín podle mě Extralize příliš nepomůže

Další kolo se odehraje v prosinci, těsně před Vánocemi.

A tady si dovolím být trochu kritický.

V tomto termínu dochází k několika významným souběhům se zahraničními soutěžemi. Hraje se německá liga, francouzská liga a zároveň WBL.

To znamená, že některým extraligovým týmům budou chybět velmi kvalitní hráči a především hráčky.

Týká se to samozřejmě i nás.

Tereza je ambasadorkou WBL od jejího začátku, stejně jako například Kirsty Gilmour, která patří mezi výrazné ženské osobnosti tohoto projektu.

Je mi proto opravdu líto, že právě k tomuto souběhu dochází.

Abych byl férový – termín WBL byl oznámen později, než byl sestaven český extraligový kalendář.

Takže rozhodně nechci říct, že je celá vina jen na jedné straně.

Přesto si myslím, že pokud by byla vůle, určitý prostor k posunu termínu se možná hledat dal.

A osobně nepovažuji za úplně šťastné ani pořádání ligového kola těsně před Vánocemi.

Máme v týmech spoustu zahraničních hráčů, kteří celou sezonu cestují po světě a Evropě a právě v tomto období se samozřejmě chtějí dostat domů ke svým rodinám.

Výsledkem může být, že prosincové kolo bude o část nejlepších hráčů a hráček ochuzené.

A to je podle mě škoda především pro samotnou Extraligu.

Extraliga ale nebyla konec víkendu

Po nedělním utkání s Plzní náš program ještě nekončil.

Od 14 hodin pokračoval další doprovodný turnaj, tentokrát pro hobby hráče, kterého se zúčastnilo 12 badmintonistů.

Děkuji všem, kteří přišli a zahráli si.

Na první pokus máme z tohoto rozšířeného extraligového formátu opravdu dobrý pocit.

V sobotu dopoledne děti, odpoledne Extraliga.

V neděli dopoledne další extraligové utkání a následně hobby hráči.

Přesně tímto směrem bychom chtěli domácí kola dál rozvíjet.

Věřím, že při příštích domácích zápasech bude účast ještě větší.

Bez lidí kolem by žádná Extraliga nebyla

A teď možná to nejdůležitější.

Na internetu každý vidí výsledek.

4:3.

Ale za tím výsledkem je spousta lidí, kteří v žádném zápise nejsou.

Proto chci opravdu moc poděkovat všem, kteří během víkendu pomáhali.

Mie a Michalovi za organizaci doprovodného turnaje, Báře za pomoc a za to, že se postupně zapojuje i naše mladší generace.

Velké poděkování patří také Aničce Štarhové a Mie a dalším, které znovu napekly dobroty pro hráče, rozhodčí, organizátory i další lidi kolem turnaje, Markovi jun. a Táni a znovu Aničce za odvoz hráčů.

Možná se to někomu může zdát jako maličkost.

Pro mě není.

Právě z podobných věcí vzniká klubová atmosféra.

Někdo jede celou noc z Dánska.

Někdo v pátek zjistí, že v sobotu hraje Extraligu, a bez řečí nastoupí.

Někdo rozhoduje.

Někdo upeče něco dobrého.

Někdo pomáhá s dětským turnajem.

Někdo připravuje kurty.

Někdo přiveze hráče.

Někdo přijde fandit.

A jsou to často pořád ti stejní lidé, na které se můžeme spolehnout.

Moc si toho vážím.

Velké poděkování samozřejmě patří také našemu vrchnímu rozhodčímu Vladimíru Matušovi, hlavním rozhodčím Anně Štarhové a Romanu Štarhovi a všem ostatním členům, kteří se na organizaci celého víkendu podíleli.

A děkuji také Ridera Sport za spolupráci a podmínky, které nám pro celý víkend vytvořila.

A po posledním míčku? Rychle na letiště

Ani po vítězství nad Plzní nebylo moc času slavit.

Začala další malá logistická operace.

Dánské hráče bylo potřeba rychle dostat směrem na letiště.

Tereza s Pawlem zamířili na letiště v Ostravě, protože Tereza pokračovala společně s dalšími českými hráči rovnou na další turnaj.

Hristomira odjížděla v pondělí FlixBusem do Krakova, odkud pokračovala letecky na turnaj v Maďarsku.

Takže sestava, kterou jsme od pátku postupně dostávali do Ostravy, byla během několika hodin zase rozeseta po Evropě.

Takový je dnes vrcholový badminton.

Za týden pokračujeme druhou a třetí ligou

A dlouho odpočívat nebudeme.

Už za týden nás čeká první kolo druhé a třetí ligy v Kopřivnici.

Také na něj se moc těšíme.

Pro nás je totiž stejně důležité, aby vedle extraligového družstva fungovaly také naše další týmy a aby dostávali prostor hráči, které si postupně vychováváme.

Bude to zase trochu jiný badmintonový víkend.

Ale určitě ne méně důležitý.

Jeden klub

Když se za celým víkendem ohlédnu, nejsou pro mě nejdůležitější pouze dvě extraligová vítězství.

Samozřejmě z nich mám radost.

Velkou.

Ale současně máme Kiki se dvěma čtvrtfinále na MČR U13, naše mladé se stříbrem a bronzovými medailemi ve Vendryni, 36 dětí na sobotním turnaji, 12 hobby hráčů v neděli a naše vlastní odchovance, kteří postupně dostávají příležitost i v nejvyšší soutěži.

Máme zahraniční hráče, kteří jsou ochotni pro tým něco obětovat.

A především máme kolem sebe lidi, kteří přijdou pomoct, aniž by čekali, že za to někde bude jejich jméno.

A právě tohle bych chtěl, aby z tohoto víkendu zůstalo.

Nejen dvě vítězství 4:3.

Ale pocit, že B.O.CHANCE je jedna parta.

Od nejmladších dětí přes závodní hráče, trenéry, rodiče a rozhodčí až po náš extraligový tým.

Děkuji všem, kteří jste byli jeho součástí.

Byl to krásný, trochu bláznivý a hodně náročný badmintonový víkend.

A přesně takové si budeme pamatovat.

Jen ten náhradní konektor ke kameře už bude příště opravdu v povinné výbavě. :-)