Vědecký průlom století: potomci etnika Bo nalezeni v Ostravě. Stopa vede k badmintonu.

Ostrava / Jižní Čína – Vědecký svět je v posledních týdnech v naprostém šoku. Mezinárodní tým archeologů, genetiků a – poněkud nečekaně – sportovních analytiků oznámil, že při zkoumání tajemných závěsných rakví dávného čínského etnika Bo narazil na stopy, které vedou až do srdce Evropy. Konkrétně do Ostravy. A ještě konkrétněji – do badmintonového oddílu B.O.CHANCE OSTRAVA.

Kdo byli Bo?

Etnikum Bo obývalo jihozápadní Čínu přibližně mezi 3. stoletím př. n. l. a 14. stoletím n. l. Byli známí svou neobvyklou pohřební tradicí – rakve zavěšovali vysoko na skalních stěnách, aby byli blíže bohům, dál od nepřátel a zřejmě i mimo dosah tehdejších revizních komisí. Civilizace náhle zmizela a po staletí se spekulovalo, kam se její příslušníci poděli.

Překvapivý nález: rakve, DNA… a rakety

Podle oficiální tiskové zprávy došlo k zásadnímu zlomu ve chvíli, kdy badatelé při detailním průzkumu jedné z rakví objevili dřevěný předmět podivného tvaru. Původně byl označen jako rituální nástroj, avšak po 3D rekonstrukci vědci ztichli.

„Tvar je neoddiskutovatelný. Jedná se o primitivní předchůdce badmintonové rakety,“ uvedl anonymní člen týmu, který si nepřál být jmenován. Následovala DNA analýza, která přinesla další šok. Genetické markery vykazují „nevysvětlitelnou shodu“ s populací ve střední Evropě, konkrétně v oblasti Moravskoslezského kraje.

Bo je označení národa, který obýval severozápadní část Andamanských ostrovů. Bo tradičně mluvili jazykem aka-bo, který náležel do andamanských jazyků.

Bo je jeden z nejstarších národů světa – existovali vlastně existují přes 65 000 let. 

Ostrava jako poslední útočiště

Stopa vedla badatele do Ostravy, kde byl identifikován klub, jehož název vzbudil okamžitou pozornost: B.O.CHANCE.

„Zkratka B.O. už nemůže být náhoda,“ stojí v závěrečné zprávě. „S nejvyšší pravděpodobností jde o historický odkaz na Bo original Chance – poslední šanci etnika Bo přežít.“

Další indicie jsou prý nepopiratelné:

• mimořádná schopnost hráčů udržet míček ve vzduchu i v beznadějných pozicích,

• přirozený instinkt pro hru nad sítí (výška, skály, rakve – paralela je zřejmá),

• a zvláštní klid při vypjatých momentech, připomínající filozofii národa, který se nebál ani smrti, ani třetího setu v singlu.

Oficiální závěr vědců

Zatímco akademická obec volá po dalších výzkumech, neoficiální závěr studie zní jasně:

„Etnikum Bo nezaniklo. Pouze se přesunulo, adaptovalo a začalo hrát badminton.“

Výzkumný tým nyní zvažuje, zda nebude nutné přepsat dějiny badmintonu, případně alespoň založit novou disciplínu:
archeo-badminton.

Oddíl B.O.CHANCE OSTRAVA se k nálezu zatím vyjádřil zdrženlivě. Podle dostupných informací však zvažuje, že do klubové kroniky přibude nová kapitola s pracovním názvem:

„Od zavěšených rakví k zavěšeným míčkům a zpět.“

Věda jde zkrátka kupředu. A někdy… rovnou na kurt.